Znalecký posudek na ocenění majetkové podstaty
V článku je popsaná role znaleckého posudku v insolvenčím řízení, článek se věnuje i celému řízení:
Nešťastnou situaci, kdy se fyzická osoba nebo společnost ocitne v insolvenci, řeší zákon 182/2006 Sb. Zákon o úpadku a způsobech jeho řešení, tzv. insolvenční zákon. Insolvenční soud rozhodne v případě dlužníkovi neschopnosti splácet své dluhy o úpadku a navrhne jeho řešení.
Potřebuji znalecký posudek pro potřeby insolvenčního řízeníNezávazná poptávka
Řešení úpadku formou oddlužením (nazývané také jako osobní bankrot) je možné pro fyzické i právnické osoby. Během oddlužení dojde ke sjednocení dlužníkových dluhů a uspokojení věřitelů. Oddlužení dále probíhá dvěma způsoby:
Prvním způsobem je zpeněžení majetkové podstaty, kdy dojde k prodeji dlužníkova majetku získaného do doby schválení oddlužení. Z financí získaných prodejem dlužníkova majetku jsou pak následně uspokojeni věřitelé.
Druhým způsobem oddlužení (osobního bankrotu) je plnění splátkového kalendáře spojeného se zpeněžením majetkové podstaty, kdy dlužník splácí své dluhy věřitelům podle poměru daného výší pohledávek po dobu maximálně 5 lety.
Zpeněžením majetkové podstaty se rozumí převedení veškerého majetku, který do ní náleží, na hotovostní peníze za účelem uspokojení věřitelů. Ke zpeněžení majetkové podstaty lze přikročit teprve po právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, nejdříve však po první schůzi věřitelů.
Majetkovou podstatu lze zpeněžit:
a) veřejnou dražbou podle zvláštního právního předpisu,
b) prodejem movitých věci a nemovitostí podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí,
c) prodejem majetku mimo dražbu.
O způsobu zpeněžení majetkové podstaty podle odstavce 1 rozhodne se souhlasem věřitelského výboru insolvenční správce.
Pořízení znaleckého posudku je při zpeněžování majetkové podstaty veřejnou dražbou přímo zákonným požadavkem, pokud se jedná o nemovitost, podnik (dnes obchodní závod), nebo o věc prohlášenou za kulturní památku.
V případech osobních bankrotů (oddlužení) se převážně jedná o zpeněžení menších rezidenčních objektů (byty, rodinné domy). Tento druh znaleckých posudků je relativně standardizován a z pohledu insolvenčních správců a účastníků řízení se obvykle nevyskytují vážnější průtahy, komplikace. Samozřejmě jsou tyto posudky vyžádány od kvalifikovaných soudních znalců, respektujících formální požadavky kladené příslušnými právními předpisy na znaleckou činnost. Znalce ustanovuje insolvenční správce za souhlasu věřitelů.
Požadavky na znalecký posudek
Znalecký posudek na ocenění majetkové podstaty musí splňovat z pohledu insolvenčního správce a účastníků insolvenčního řízení požadavek na co nejvěrnější přiblížení se skutečným podmínkám na reálnému trhu. Co nejvěrnější stanovení majetkových hodnot odpovídající reálnému trhu má značný vliv na průběh zpeněžení majetkových hodnot.
Při stanovení nižší ceny, než odpovídá hodnota majetku na relevantním trhu, nemusí dojít ke zbytečným průtahům, neboť správce nebo věřitelé mohou považovat prodejní cenu vyšší a správce je schopen majetek zpeněžit za cenu vyšší, než je stanovená znalcem.
V opačném případě, kdy je majetek nadhodnocen, dochází k průtahům v insolvenčním řízení, neboť věřitelé očekávají prodej majetku za stanovenou cenu. Věřitelé budou řízení protahovat, dokud se majetek neprodá.
Po zpeněžení majetkové podstaty se peníze rozdělí poměrově a rovnoměrně mezi všechny věřitele. V případě, že je stát v roli věřitele, se plnění dělí mezi všechny věřitele poměrově a rovnoměrně. Stát nemá nárok na přednostní plnění. Pokud se tak nestane a některý z věřitelů by obdržel vyšší plnění, než jakému mu náleží, jedná se už o trestný čin “Zvýhodnění věřitele”.