Nepeněžitý vklad do společnosti - nemovitosti a další
Článek je rozdělen do jednotlivých logických celků:
- Definice nepeněžitého vkladu
- Proces vložení nepeněžitého vkladu
- Ocenění nepeněžitého vkladu
- Vyšší hodnota vkladu, než bylo zamýšleno
- Druhy nepeněžitého vkladu
- Ocenění nemovitosti jako nepeněžitého vkladu
Co to je nepeněžitý vklad
Vklad do obchodní společnosti jako součást základního kapitálu byl novými právními úpravami (NOZ a ZOK) rozšířen vedle peněžitých vkladů i o vklady nepeněžité. Definice nepeněžitého vkladu je majetková hodnota, jež má povahu věci movité nebo nemovité, závodu, pohledávky (jen některé) a práva, pokud je pokládáno za věc, jejíž hodnota je zjistitelná.
Poslední část definice je důležitá, jelikož v podstatě nepeněžitým vkladem majetku do firmy může být téměř cokoliv, co má vyčíslitelnou hodnotu. Nepeněžitým vkladem tak může být i věc, která nemá s předmětem podnikání ani k fungování společnosti co dočinění.
Zákon pamatuje i na věci, které nesmí být nepeněžitým vkladem do společnosti. Jedná se o práci nebo službu, pohledávku vůči té společnosti (toto omezení má výjimku, kdy dochází k tzv. kapitalizaci pohledávky).
Dle výše uvedeného základního vymezení můžeme považovat za nepeněžitý vklad mimo jiné také hodnotu nehmotného majetku, jako je např. majetkové právo v oblasti práva autorského, informačních technologií, know-how, průmyslová práva apod.
Proces vložení nemovitosti do společnosti jako nepeněžitý vklad
Pravidla pro vnesení nepeněžitých vkladů upravuje § 18 - § 29 ZOK.
Při vložení nemovitosti do společnosti se postupuje podle § 19 ZOK, který říká, že „vkladatel předá správci vkladů nemovitou věc a písemné prohlášení s úředně ověřeným podpisem o vnesení nemovité věci“.
Vlastnické právo nemovité věci neevidované v katastru nemovitostí přechází na společnost samotným předáním této nemovité věci a prohlášením společnosti. Naopak vlastnické právo k nemovitostem evidovaným v katastru nemovitostí přechází na společnost na základě rozhodnutí o povolení vkladu práva vlastnického do katastru nemovitostí s právními účinky ke dni podání návrhu na povolení vkladu.
Návrh na zápis zvýšení základního kapitálu u a. s. do obchodního rejstříku společnosti se řídí § 492 ZOK. Společnost nabývající (nabyvatel) již není poplatníkem daně z nabytí nemovitých věcí.
Při zakládání nové společnosti musí být vkladové povinnosti splněny v celém rozsahu před zápisem výše základního kapitálu do obchodního rejstříku, což platí v podstatě i pro zvýšení základního kapitálu nepeněžitým vkladem.
Ocenění nepeněžitého vkladu do společnosti
Ocenění nepeněžitého vkladu je stanoveno v § 251 ZOK:
(1) Cena nepeněžitého vkladu se určí na základě posudku zpracovaného znalcem podle jiného právního předpisu, nesmí však být vyšší, než kolik činí částka určená znalcem. Znalce vybírají při zakládání společnosti zakladatelé, jinak představenstvo.
(2) Posudek znalce oceňujícího nepeněžitý vklad obsahuje alespoň
a) popis nepeněžitého vkladu,
b) použité způsoby jeho ocenění a údaj o tom, zda cena nepeněžitého vkladu získaná použitými způsoby odpovídá alespoň úhrnnému emisnímu kursu akcií, které mají být společností vydány jako protiplnění za tento nepeněžitý vklad a
c) částku, na kterou se nepeněžitý vklad oceňuje.
(3) Posudek znalce podle odstavce 1 společnost uloží do sbírky listin.
(4) Odměna znalce za zpracování posudku se určí dohodou a hradí ji společnost. Vedle odměny náleží znalci náhrada za účelně vynaložené náklady spojené s vypracováním znaleckého posudku. V případě, že společnost nevznikne, hradí odměnu společně a nerozdílně zakladatelé.
Společnost si tedy může znalce vybrat sama, nemusí znalec již být jmenovaný soudem. Znalec sám si pohlídá náležitosti znaleckého posudku. Odměnu znalci hradí obchodní společnost.
Hodnota nepeněžitého vkladu je vyšší než daný vklad společníka
V případě, že hodnota nepeněžitého vkladu odhadnutá znalcem je vyšší než vklad společníka do základního kapitálu, řeší se tato situace několika způsoby:
- Vzniklý rozdíl vytvoří vkladové ážio
- Vzniklý rozdíl se použije na tvorbu rezervního fondu
- Vzniklý rozdíl se vrací vkladateli v peněžité formě
U prvních dvou způsobů se v podstatě dnes jedná jen o účetní položku a kdykoli rozhodnutím valné hromady může dojít k vyplacení vkladatelům. Vyplacení ovšem podléhá srážkové dani (pouze při rozpuštění rezervního fondu) v případě vyplacením fyzickým osobám, dani nepodléhá vyplacení prostředků mateřské společnosti.
Na třetí možnosti se mohou společníci dohodnout při zakládání nové obchodní společnosti a stanovení základního kapitálu. Výjimečně se tato možnost uplatňuje při navýšení základního kapitálu.
Příklad:
Subjekt A založil společnost B, s.r.o.. Základní kapitál byl 500.000 Kč, vkladové ážio 100.000 Kč a rezervní fond 50.000 Kč. (Zk byl tvořen nepeněžitým vkladem, znalecký odhad 650.000 Kč). Za pár let subjekt A prodal svůj podíl ve společnosti B, s.r.o. subjektu C.
Nový společník C rozhodl o vyplacení vkladového ážia a rozpuštění rezervního fondu. Vyplacení prostředků bude vypadat takto:
- Dojde k vyplacení vkladového ážia v plné výši 100.000 Kč, neboť nepodléhá zdanění.
- Dojde k vyplacení části rezervního fondu. Společnost musí nejprve odvést daň ve výši 15 % (tj. 7.500 Kč), 42.500 Kč vyplatí společníkovi C.
- Společník C obdrží peněžitý obnos ve výši 142.500 Kč
Různé druhy nepeněžitých vkladů a jejich ocenění
Jednou z alternativ nepeněžitého vkladu je investiční cenný papír nebo nástroj peněžního trhu podle zvláštního právního předpisu upravujícího podnikání na kapitálovém trhu (zákon č. 256/2004 Sb.). Pro určení hodnoty takto vkládaného majetku se použije vážený průměr z cen, z které byly uskutečněny obchody s tímto cenným papírem na regulovaném trhu v době 6 měsíců před splacením vkladu.
Další alternativou je nepeněžitý vklad jiného majetku oceněného uznávaným nezávislým odborníkem. Tento případ ocenění se vztahuje např. na nemovité a movité věci, pohledávky apod. Valná hromada nabývající společnosti může rozhodnout, že se použije hodnota určená obecně uznávaným nezávislým odborníkem za využití obecně uznávaných standardů a zásad oceňování. Posudek by měl být mladšího data vyhotovení než 6 měsíců před splacením vkladu.
Třetí variantou ocenění je ocenění nepeněžitých vkladů v reálných cenách. Použije se na aktiva, která jsou oceněna reálnou hodnotou v účetnictví vkladatele, vyjma cenných papírů, a to dle zákona o účetnictví (zákon č. 563/1991 Sb.).
Jak je výše uvedeno, všechny tři možnosti ocenění byly umožňovány v minulosti dle obchodního zákoníku, který je nyní nahrazen NOZ. Proto v současnosti, jak je uvedeno výše v textu, není nutné na běžné ocenění požadovat ocenění znalcem jmenovaným soudem.
Nicméně obecně platí pro případy ocenění, že o konkrétním postupu v praxi rozhodne vždy primárně statutární orgán společnosti. V případě, kdy chce mít jedna ze stran opravdovou jistotu správnosti ocenění, je lepší nechat zpracovat posudek soudním znalcem.
Ocenění nemovitostí jako nepeněžitý vklad
Ocenění nemovitosti pro vklad do společnosti je jedním z nejsnadnějším ze všech druhů nepeněžitých vkladů. Znalec stanovuje tzv. obvyklou cenu nemovitosti a případně ji doplní o cenu na základě oceňovací vyhlášky. Nemovitost může mít v jeden časový okamžik více různých cen. Záleží na zvolené metodě ocenění.
Společníci v případě výběru mohou zvolit jakoukoli stanovenou cenu nebo i cenu vlastní, pokud nepřekročí nejvyšší cenu stanovenou znaleckým posudkem.
♦
Autoři:
Články jsou vytvořeny našim odborným týmem, ve složení:
Michal Nekula - vzděláním ekonom, oblast zájmu - analýzy v realitní oblasti, vývoj nových aplikací, Pavla Kopuletá - vzděláním ekonomka, oblast zájmu - oceňování nemovitost, marketing
Martin Málek - vedoucí znalecké kanceláře, oblast zájmu - obor oceňování nemovitosti, vývoj software pro oceňování nemovitosti, Michal Málek - povoláním lékař, oblast zájmu - statistické analýzy, zpracování dat
_300x222.jpg)