Ekonomika našeho státu od roku 1990 významně vzrostla a tento růst se pochopitelně promítnul i do našeho bydlení. V roce 1990 byla průměrná obytná plocha na jednolivce 25m2, zatímco po 25 letech je tato hodnota vyšší o celých 7m2. Je také pravdou že od roku 1990 vzrostla i reálná mzda. Ta se zvýšila o takřka 93%.
Za posledních 26 let ovšem vzrostl i požadovaný standard na bydlení a z tohoto důvodu roste i naše zadluženost a 70% úvěrů směřuje právě do bydlení.
Růst se zastavil asi před 5ti lety a sazby hypoték začaly postupně klesat. V březnu 2016 se průměrná úroková sazba dostala poprvé pod 2% p.a. Tato sazba se evidentně promítá i do objemu sjedaných hypotečních úvěrů. Za I. kvartál bylo sjednáno 23.300 úvěrů na bydlení. V porovnání s rokem 2015 vzrostl počet sjednaných úvěrů o 1.200. Oproti minulému roku jsme si i půjčili více, přesně o 6,7 mld. korun.
Je ale nutné poznamenat, že úrokové sazby jsou závislé na několika faktorech. Roli hraje bonita klienta, výše úvěru, doba fixace a v neposlední řadě doba splácení. Dále pak doplňkové služby od banky (pojištění úvěru, vedení bankovního účetu atd.). Úroková sazba je tedy v končené fázi individuální dle potřeb a možností každého klienta.
Úrokové sazby u hypoték jsou v současnosti na historickém minimu a z tohoto hlediska je tedy ideální čas na pořízení vlastního bydlení, které jsme nuceni financovat i z jiných než soukromých zdrojů.